Papoušek Nádherný

Rozlišení pohlaví – samice papouška nádherného nemá na rozdíl od samečka červený náhrdelník. Její celkové vybarvení je matnější. Pouze u mladých ptáků, kteří se zpočátku podobají více samici může dojít k mylnému určení pohlaví. U dospělých ptáků to však díky výraznému pohlavnímu dimorfizmu není problém.

Chov a odchov 

Při mnoha návštěvách u chovatelů jsme mohli papouška nádherného často pozorovat. Jistě byl pro nás velmi zajímavý poznatek, kdy všichni chovatelé beze zbytku chovali tohoto papouška vždy v páru na jednu voliéru. Nikde jsme si tak nemohli ověřit informaci z literatury, která popisuje papouška nádherného jako snášenlivého vůči ostatním druhům papoušků (Verhallenová). Dlužno dodat, že uvedená autorka zmínila společný chov  především s ostatními obranyschopnými druhy. Žádný z navštívených chovatelů však nemínil ze zcela zjevných důvodů zjišťovat, který z druhů je obranyschopný a tak tyto papoušky chovali způsobem, který jsme již zmínili výše. Byli bychom rádi, kdyby se nám ozval chovatel, který tyto papoušky chová spolu s jinými druhy a podělil se s námi a návštěvníky stránek o svou zkušenost s takovým chovem.

Na výše uvedenou  výzvu se nám ozval chovatel pan Pavlečka, který nás  upozornil na chov pana Ošmery. Tento chovatel chová papoušky nádherné v jedné voliéře společně s křepelkami a holoubky diamantovými. Tento postřeh  nám tedy vyvrátil informaci  paní Verhallenové, která píše o chovu těchto papoušků pouze s druhy, které by byly schopné se ubránit v případné potyčce. Chybí nám sice informace, v jak velké voliéře jsou tyto druhy společně chovány, nicméně si lze jednoduše dovodit, že nepůjde o voliéru malých rozměrů. Na malém prostoru by takový chov velmi pravděpodobně nebyl možný.

(vloženo dodatečně 6. října 2008)

Papoušek nádherný je velmi odolný vůči chladu. Zřejmě proto jsme nikde nezaznamenali jeho chov ve vytápěných ubikacích. U všech chovatelů však byla možnost záletu do vnitřních částí voliér, kde se mohli ukrýt před nepříznivým počasím. Papoušek nádherný je dobrý letec. Proto mu vyhovují dostatečně velké voliéry, které takový prolet umožní. Literatrua uvádí (M. Vašíček), že nedostatečný pohyb vede k obezitě ptáků a následně k jejich neschopnosti mít potomstvo. Uvedené se týká především samečků, nicméně zkušenosti z chovu drobných astrildů  nás vedou k závěru, že tomu nebude jinak ani u samic. Dostatečný prolet minimálně 2 -3 m dlouhý je v předcházení takovéhostavu dobrou prevencí. Navštívení chovatelé drželi papoušky nádherné ve voliérách různých velikostí. V drtivé většině případů jejich rozměry odpovídaly těm doporučovaným v odborné chovatelské literatuře. Někdejší literaturou doporučované rozměry až 8 m délky, dnes již pokládáme za překonané a zkušenosti našich chovatelů toto jen potvrzují. Samozřejmě, že je vždy nejlépe ptákům přidělit co největší životní prostor, nicméně příliš velké rozměry svých voliér si může dovolit jen málokterý chovatel. Průměrná velikost voliéry u různých chovatelů tedy byla 4 x 1 x 2 m. Jde tedy velikost, kterou ve své knize zmínil M. Vašíček. Většina voliér byla vybavena nádobami určenými ke koupání, které tito papoušci mají velmi rádi.

Odchov papoušků nádherných – ke zdárnému odchovu je potřebné správně sestavit chovný pár.  Toto nabývá na významu především u mladých, poprvé hnízdících ptáků. Někdy se chovatelům nedaří správně sestavit pár a tak čekají na první odchovy i několik let, přičemž nezřídka za tu dobu vystřídají  u samice i několik samců. Výměna však přináší určité problémy. Samci dospívají až ve věku dvou až tří let (doba však může být i delší). Nemusí být tedy snadné doplnit ke zpárování chovu schopného samce. Samice dospívají zhruba v roce života, kdy již mají všechny předpoklady a schopnosti k vyvádění potomstva. M.Vašíček popisuje dvoření samce ve své knize Australští papoušci následovně. Samec oblétává samici v polokruzích. Když dosedne, uklání se jí a pomalu se k ní přibližuje. Na čele má načepýřené peří, přičemž ostatní peří pevně tiskne k tělu. Pohybuje se po větvi s mírně roztaženými křídly a přitom vydává štěbetavé zvuky. Také samice vysílá své signály, kterými samečka k páření láká. Roztahuje křídla a pronikavě samečka volá. Námluvy mohou trvat i několik týdnů (2-3 týdny, Vašíček), další literatura a poznatky našich chovatelů vypovídají i o několikaměsíčním namlouvání. V době námluv lze u samečka pozorovat nervózní chování, někdy je až mírně agresivní. Častým poletováním kolem samice se ji snaží dostat do budky, kde by mělo dojít k páření. Průměrná velikost snůšky papoušků nádherných čítá 4 -6 vajíček. Podobně jako u eklektusů různobarvých chovatelé vajíčka odebírají, čímž předcházejí postupnému líhnutí ptáčat. Kdyby vajíčka ponechali v hnízdě, zahřívala by samice snůšku od prvního sneseného vajíčka, čímž by se šance posledních vylíhnutých mladých na přežití velmi snížily. Mláďata se líhnou za dalších 21 -22 dní. Prvních několik dní jsou krmena pouze samicí (M.Vašíček uvádí 7 dnů), která potravu pro mladé přijímá od samce. Mladé opouštějí hnízdo za cca za 30 dní. Doba se může mírně lišit v závislosti od počtu mláďat na hnízdě. Po dobu 3 – 4 týdnů jsou ještě rodiči krmena. M.Vašíček ve své knize doporučuje pro tyto papoušky hnízdní budky o rozměrech 25 x 25 x 45 cm, popsal úspěšné odchovy i v budkách kmenových o vnitřním průměru 25 cm a výšce 150 cm, které byly kolmo zavěšené. Dále doporučuje budky vyplnit rozemletou rašelinou a pilinami. Chovatelé, s kterými jsme měli možnost o těchto papoušcích vést diskusi nám v několika případech potvrdili informace z knihy M. Vašíčka, která se týká určité náchylnosti papoušků nádherných v používání hnídních prostředků. Stejně jako M.Vašíček nedoporučují příliš velké změny budek, na které jsou již papoušci uvyklí. Naprostá změna tvaru, anebo rozměrů může vést k neochotě papoušků hnízdit.

Krmení

Základní složení krmení se u jednotlivých chovatelů příliš neliší. Tvoří jej především různé zrniny jako proso, oves, lesknice, pšenice, semenec a slunečnice. Dnes je situace ve výživě papoušků usnadněna tím, že je možno zakoupit již hotové a velmi kvalitní krmné směsi (Prestige, Deli Nature a další). Chovatelé dále podávají různé ovoce – jablka, hrušky, třešně, višně a další. Oblíbené je také zelenina, jako různé druhy salátů, špenátu atd. Širokou nabídku krmení nabízí i naše příroda. Na tomto místě bychom ještě rádi zmínili zkušenost pana Josefa Pazdery, kterou publikoval v časopise Fauna. Ke zdárnému odchovu těchto papoušků využívá granulované krmivo Nutribird G 14. Domníváme se, že v současném chovatelství má toto moderní krmivo i přes vyšší cenu své místo, zvláště vede-li k úspěšným odchovům.